Řeknu vám, dva víkendy klidu. To je pro mě něco, co moc neznám. Bejvali časy, kdy jsem třeba neměla ani dva měsíce v kuse volný víkend - buď jsem byla v práci nebo někde pryč, ale doma ne. Fakt závidím těm, co nemají problém s dojížděním a nemusí si všechno plánovat měsíc dopředu.
Každopádně mám pro vás malou ukázku mojí víkendová radosti. Samozřejmě jídlo. Ale jenom snídaně. Když jsem fotila první, zvala jsem si to všechno k mámě na postel (bílé povlečení je prostě paráda) no všechno dofotím a moje šikovnost vylije džus na peřinu .... nemám co dodat.
Snídaně není, ale to hlavní, zbožnuju vařit a péct ještě víc. Takže pokaždé, když neuvařím, tak peču, ale většinou použiju jeden kousek na fotku na instagram a za tu chvilku zbytek zmizí v žaludcích mé milované rodiny.
To je asi úděl pečení u nás doma. Spolužačka mi vždycky říká, že u ní doma je to to samé .. :D
By the way, mám prostě super zprávu. Asi v úterý mi přišel email, že jsem vyhrála ve fotografické soutěži cenu ředitele Památníku Lidice. Při hodině, když jsem si to četla jsem nemohla moc jásat, ale radost jsem měla velkou, protože jsem neočekávala vůbec nic. Ale lepší bylo vidět reakci paní učitelky, která tam ty fotky posílala, když jsem jí to byla říct.