Bookoholic

Opět se vracím s článkem, tentokrát upovídaným a plným mých myšlenek, které nemám příležitost vyslovit. Jestli jste nepochopili pointu úvodního obrázku tak tenhle článek pro vás opravdu určený není. Ten kdo nezná pana Darcyho .... Jak někdo takový může existovat?

 Každopádně tak či tak v době Jane Austenové bych podle jejích příběhů opravdu ráda žila. Zda-li to byla její okouzlující fantazie nebo pohádková realita mi známo není, ale dala bych cokoliv žít po dobu jednoho z jejích hlavních hrdinů.

Když sklouzneme zpět k knížkám jako takovým, doslova mě bolí srdce když si uvědomím jak pro někoho je čtení knížek trapné. Každý by si měl někdy zkusit být na chvíli úplně někým jiným a pustit uzdu své fantazii a věřit i v nemožné. Čtením jde získat tolik životních zkušeností nebo pomocnou ruku v problémech.

Zrovna dneska u nás byl rodinný příbuzný a vlastně shodou náhod se rozhovor dostal ke spisovatelům 20. století jako je Kafka nebo Škvorecký. Jelikož se rozhovor odehrával v angličtina tak jsem raději byla potichu abych neřekla nějakou botu, ale byla jsem na sebe pyšná, že jsem ke každému z autorů něco málo věděla. Tohle je podle mě příklad toho, že když máme i jenom ten minimální přehled tak vždycky působíte lépe, než když jste dutí jako bambus.

Jediné knihy, co snad naší generaci opravdu zachraňují jsou od Johna Greena - Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky. Ještě jsem neměla možnost si tyto dva tituly přečíst, Aljašku mám však doma a Hvězdy bych si chtěla půjčit ještě předtím než vyjde film.Čímž se dostávám a filmovým adaptacím.

Několikrát už jsem slyšela :"Raději si počkám na film." a popravdě mám občas chuť dám těm lidem facku. Musím se ale přiznat k tomu, že ačkoliv máme doma všechny díly Harry Pottera, nikdy jsem ho nečetla, ale filmy jsem viděla všechny. Když tohle ale opominu tak ten kdo se koukne raději na film, automaticky si zabíjí fantazii a zavírá dveře jinému světu.Je to tak smutné až se mi chce z toho brečet.

Když popoběhneme dál tak existuje nespočet knižních králů a královen, že pokaždé když jsem v knihovně tak nevím jakou knížku si dřív vybrat. Hrozně ráda čtu příběhy, které ověřil čas jako je zmíněná Austenová, Chrám Matky Boží v Paříži, Velký Gatsby, ... Je jich opravdu mnoho co bych si chtěla přečíst, ale jen tak si na názvy prostě nevzpomenu. 

Jestli je ale věc, kterou opravdu miluji, tak je to večer si lehnout do postele, vzít si knížku a přečíst si před spaním kapitolu, či dvě. Nejraději jsem ale nemocná, což často nebývám, a celý den čtu a piji čaj - to je splněný sen.

Jaké knihy a kdy čtete nejraději vy, čtete-li tedy vůbec??

Nevím jak budete brát tento článek a jestli je mám psát častěji, protože mě to upřímně i baví psát o knihách a u toho vyjadřovat svůj postoj k tématu.

XoXo.