Dobrá tohle byl trochu divný příklad. jednoduše jsem chtěla říct, že třeba moje kamarádka si pamatuje události na tanečních jenom podle toho, co měla na sobě. Začátek toho jak si vytvořit vztah k obyčejnému kusu oblečení začíná se vstupem do obchodu.
Řekla bych, že každý má úplně jiný způsob nakupování oblečení. Někdo rád nakupuje online, někdo jedině v kamenných obchodech. Klady a zápory jsou známé. Každé má prostě něco do sebe.
Já ale bych nedala dopustit na klasické nakupování. Protože celé dny strávené v obchodním centru nebo obcházením ulice s obchody je moje srdcovka. Ovšem kdokoliv byl kdy nakupovat se mnou ví, jak je to těžké. Tedy aspoň poslední dobou.
První věc se stanovit si jasné cíle, co musím koupit. Málo kdy se toho ale držím. Nákupní seznamy jsou super, nemusí být ani ty klasické na papírku (kdo to ještě dělá?), ale třeba jenom prostě seznam věcí, co máte v hlavě, nebo mobilu. Postupné odškrtávání a většinou koupíte vše potřebné.
Tak jo, to by bylo okey. Druhá věc, já jsem teda na to fakt úchylná. Procházím mezi stojany a všechno osahávám, a když mě něco zaujme materiálem tak to hned stojí aspoň za okouknutí. Na druhou stranu se mi třeba hrozně moc líbí tričko, ale materiál je třeba moc umělý a ještě třeba tlustý tak i když si říkám, že to nebude vadit, nekoupím ho. Nevím jak se ve mě vypěstovala ta vybíravost na materiály, ale je to fakt na léčení.
Jestli znáte trochu můj šatník nebo sledujete můj insta a víte, co nosím, možná jste si všimli, že mám hrozně málo vzorovaných věcí nebo s potiskem. Nevím, kdy to začalo, ale jsem za to ráda, protože kombinovat věci je o to jednodušší. už při nákupech většinou rovnou jdu do oddělení s basic věcmi. První důvod už víte a druhý je, že jsou levnější a třetí, že za 3 měsíce to nevyjde z módy.
Také je většina vašeho šatníku šedá nebo černá?
Tahle skutečnost mě děsila celý poslední shopping day. Že nesmím kupovat nic šedého. Nevěřili byste kolik odstínů šedi ukrývá má skříň.
Poslední bod mého vybíracího rituálu je cena. Upřímně ne všichni máme peníze na rozhazování a myslím, že vynechat cenu by bylo špatné. Jsou věci, u kterých má každý určitou cenovou hranici. Třeba já bych tisícovku za kalhoty dávala vážně nerada nebo šest stovek za tričko asi fakt ne. samozřejmě, nic neříkám na to když třeba vaše cenové hranice jsou na jiné úrovni, ale mě se sebevíc líbí svetr, ale ta 1500 si ho kupovat nebudu, raději počkám až bude v akci nebo si místo něj koupím 2 levnější-
Mimochodem jsem vážně shopaholik, to vám potvrdí každý. Prostě miluju oblečení. Ale věřím, že nejsem samotná.
Doufám, že se vám dnešní článek líbil. Jestli jo a chtěli byste takových více, tak napište do komentářů, třeba i jaké téma by se vám líbilo. Zjistila jsem, že se mi hrozně dobře píše o něčem, co dobře znám než ty články typu tutoriálu makeupu .. to asi není moje parketa, protože mi to nejde tak od ruky, ale zase je to jiné v tom, že tak produkuju svojí práci a taky jenom tak píšu, co si myslím.
Mějte se krásně ... :)
Žádné komentáře:
Okomentovat