Mým úmyslem bylo si knížku přečíst dřiv než vyjde film, jenže mi hvězdy asi moc nepřály a dostala jsem si ji pondělí. Ale čas se ztrácel v horách učení a já přečetla sotva polovinu. Tak či tak jsem mohla dostatečně srovnávat.1) Knížku ještě nemám dočtenou, ale vím, jak skončí, ale přečíst si to stejně chci, protože chci znát tu hlavní myšlenku, jež film neřekne.
nechci prozradit děj, půjdu tedy zase jenom po obecných myšlenkách, tu knížku by si měl přečíst každý, kdo má rád dobrou literaturu (spamovat internet s tím ale nemusí). Film byl sice krásný, ale v mé fantazii to bylo krásnější, když už jsem viděla představu režiséra, ta moje už upadá i přes to, že byl mnohem barvitější.
Další věc na kterou ráda upozorním je fakt, že děj je hodně emotivní; až pozitivně nebo negativně. Já jako osoba, co neumí moc emoce projevovat (-prožívám to, ale není to vidět) to pro mě takový problém nebyl, ale někdo ať četl nebo viděl film, prostě brečel. Z toho tedy vyplývá a)nečíst v hromadné dopravě a b)mít na film kapesníky.
Nevím zatím hlavní myšlenku, ale to, co vím je, že jestli se budu stále psát dál a dál tak nebudu mít čas se dočíst konce.
Ještě jedno věc, kterou vím jistě, že jsem se do tvorby Johna Greena zamilovala, jako když člověk usíná; pomalu a pak najednou docela. (tím chci říct, že bych si ráda přečetla i ostatní díla a ne jenom ty nejznámější).
Knížka je naprosto dokonalá. Většinou u čtení nebrečím, ale tahle mne dostala a já konec prořvala jako malá. A jak píšeš,brečela jsem v autobuse, kde na mě koukala hromada lidí,fajnová záležitost :D Článek je moc krásný :)
OdpovědětVymazatSouhlasím. Kniha je úžasná, tak jako slečna přede mnoz, snad u žádné knihy jsem neplakala. Až na tuto. Film jsem zatím neviděla a určitě to mám v plánu. Jsrm ale ráda, že jsem jako první zdolala knihu. A také mě napadlo zabloudit do knihkupectvi a vyhledat další díla Johna Greena :) lost-strength.blogspot.cz
OdpovědětVymazat